Obchod UÇK s lidskými orgány: prohlášení SITF a krytí UÇK Tisk

Sobota, 30. srpna 2014 / Nebojša Malić

alt

Toto je kritický článek ke zprávě, která je uveřejněna na této stránce níže. Vedoucí představitelé západních zemí se snaží za každou cenu před svými voliči zatajit, že celou dobu kosovského konfliktu i další léta po něm podporují krutou a bezohlednou kamarilu gangsterů, kterým věnovali dokonce část evropského území - Kosovo a Metochii.

Na konci července 2014 oznámila „Zvláštní vyšetřovací komise“ (SITF) výsledky zkoumání


ve věci obvinění z odporných zločinů, do kterých byla zapletena „Kosovská osvobozenecká armáda“ (UÇK). Pokud by se SITF uráčila potvrdit všechny zločiny, které byly spáchány těmito oblíbenými klienty Impéria, byla by ona zpráva vskutku průkopnická. Nicméně letmý pohled na zjištění komise naznačuje, že toto vyšetřování nemá nic společného s hledáním pravdy, ale je pouze dalším pokusem o  smývání viny.


Ospravedlnění Martyho

Vše to začalo na počátku roku 2008, když Carla del Ponteová – do té doby hlavní žalobkyně loutkového soudu Impéria v Haagu (ICTY) – vyšla z „chráněného území“ a vynesla na světlo obvinění, že během a po skončení kosovské války v roce 1999 UÇK zavraždila některé ze stovek unesených Srbů a odebrala jim orgány pro ilegální transplantace. Del Ponteová, dříve miláček medií, byla rychle umlčena a poslána do vyhnanství, ale ještě předtím stačila přesvědčit svého krajana ze Švýcarska, senátora Dicka Martyho, aby se na tuto záležitost podíval. Po téměř dvou letech vyšetřování zveřejnil Dick Marty v prosinci 2010 svou zprávu, která podepřela tvrzení Del Ponteové, nicméně upozorňovala, že důkazní materiály byly zničeny a svědci byli zastrašováni či dokonce zabiti.

Byrokracie a propagandistická mašinérie zacházely s Martym tak jako předtím s Del Ponteovou, odmítly tato obvinění jako „srbskou propagandu“ (!), nebo požadovaly důkazy – ačkoli nikdy předtím žádné nepotřebovali, když obviňovaly Srby z ukrutností či dokonce z genocidy. Ale Marty se odmítl vzdát. A tehdy vstoupil do hry SITF.

Bylo by absurdní očekávat od EU, že bude nestranně zkoumat tvrzení o zločinech Albánců. Většina zemí EU se nejen podílela na ilegální válečné agresi NATO v roce 1999, která vyústila v převzetí srbského kraje Kosova organizací UÇK, ale Brusel také založil „misi na prosazování právního státu“ (EULEX) s úkolem prosadit „kosovarskou“ nezávislost. Skutečné zkoumání zločinů UÇK by znamenalo, že by museli – jakožto ti, kteří je umožnili –, pohlédnout sami na sebe. Bez šance.

Poskvrněno od počátku

Ale to nebylo vše. SITF měl být veden Clintem Williamsonem, americkým (!) žalobcem, který dříve pracoval pro ICTY a který byl spoluautorem obžaloby proti jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševićovi. Mějme na paměti, že bylo potvrzeno, že ICTY je nástroj NATO; že se z Miloševićova procesu stala fraška a že obžaloba proti němu byla čistě politická: vykouzlená v době útoku NATO proti Jugoslávii jako prostředek k ospravedlnění neobhajitelného.

Williamson si dal záležet, aby při oznámení výsledků vyšetřování SITF, dal najevo, že je na straně UÇK:

Mělo by být jasné, že naše vyšetřování a veškerá obvinění, která z něj plynou, jsou zaměřena proti kriminální činnosti jednotlivců z různých skupin a nikoli proti UÇK jako celku“ (zdůraznění přidáno).

A aby nedošlo k žádným zmatkům, dodal:

Byl jsem na Kosovu v roce 1998 a 1999 a dohlížel jsem na následné vyšetřování, které prováděl ICTY ve věci zločinů spáchanými Srby … byl jsem spoluautorem původní obžaloby proti Slobodanu Miloševićovi a dalším za zločiny proti kosovským Albáncům. Měl jsem vedoucí roli při exhumacích masových hrobů během léta 1999, v nichž byla objevena těla tisíců kosovských Albánců… Vzhledem ke svému velmi přímému zapojení rozumím přesně, k čemu došlo na Kosovu…“

Pamatujme si, že navzdory svévolně udávané cifře „10 000 albánských civilistů“, kterou dokonce ještě dnes uvádějí media, bylo ve skutečnosti exhumováno v roce 1999 2 108 těl a že konečný počet obětí na straně civilistů, zahrnující i pohřešované, byl 3 150 – a to včetně Srbů, Romů a dalších –, přičemž většina byla zabita NATO a UÇK. Od nás se ale očekává, že si budeme myslet, že Williamson „ví“ něco víc.

Organizovaní zlotřilí jednotlivci

Poněvadž SSA – a potažmo NATO a EU – pevně stály za UÇK a jejich „kosovarským“ státem, o výsledku tohoto vyšetřování nebylo nikdy pochyb. Williamsonův tým našel důkazy o zločinech proti non-Albáncům a Albáncům, kteří se odmítli podřídit nadvládě UÇK, ale nic co by umožňovalo jejich adekvátní stíhání. Přestože tyto zločiny byly prováděny systematicky a organizovaně, SITF svaluje vinu na „jednotlivce“ uvnitř UÇK, protože cokoli jiného by zpochybňovalo legitimitu UÇK jako „bojovníků za svobodu“ a vrhalo špatné světlo na ty, kteří je podporovali: američtí prezidenti (a prezidentští kandidáti), představitelé NATO a EU atd.

Takže jsme mučeni vyjádřeními a argumentací jako je tato:

„…tyto zločiny nebyly činy zlotřilých jednotlivců, kteří jednali z vlastní vůle, ale spíše byly provedeny organizovaně a se souhlasem určitých osob na vrcholné úrovni vedení UÇK.“

To se děje poté, co bylo celé vojenské a politické vedení Srbska přivlečeno před haagskou inkvizici a obviněno ze „zločinného spolčení“ s údajným cílem vyhnat všechny Albánce z Kosova, pro což nikdy nebyly předloženy – kromě divokých hypotéz žalobců – žádné důkazy. Když jsou nyní vyšetřováni samotní klienti Impéria, najednou existují (údajně) striktní standardy dokazování. K stíhání těchto zločinů pak bude zapotřebí zvláštního soudu, samozřejmě nejlépe takového, který si vlastní pravidla a zákony píše sám – tak jako ICTY.

Mediální zmatky

Za zmínku také stojí, že Williamsovo vyšetřování bylo do značné míry ignorováno americkými medii; referovali o něm hlavně Britové (např. list Guardian či BBC). Netřeba říkat, že se drželi oficiálního líčení, byť lomili rukama nad „zlotřilými“ kriminálníky z UÇK. Bylo na nezávislých komentátorech jako je James Bovard či Justin Raimondo z Antiwar.com, aby se chopili této problematiky, přičemž se samozřejmě zaměřili na skutečnost, že americké vlády počínaje Billem Clintonem a dále podporovaly UÇK a jejich uchvácení Kosova.

Typická omluva neomluva ve stylu „nevidím zlo“ přišla od Andrewa Graye, bývalého reportéra agentury Reuters, který nyní pracuje pro Spojenými státy a Británií podporovanou propagandistickou organizaci Balkánská síť investigativního zpravodajství (Balkan Investigative Reporting Network – BIRN). Gray psal o „neadekvátnosti reakce mírotvůrců NATO na kruté násilí zaslepenců, kteří donutili Srby a další pod hrozbou smrti k útěku,“ a že media „z počátku psala o 'odvetných útocích‘… Později se zdálo být jasné, že množství těchto násilností bylo organizováno, ale do jaké míry a kým – to zůstávalo zatemněno.“

Později? Zdálo se? Zatemněno? Pouze těm, kteří odmítali vidět očividné. Tisk nekriticky přebíral propagandu NATO o údajných srbských zločinech, jako by šlo o fakty, ale odmítal informovat o zjevných a doložených zločinech Albánců, k nimž došlo přímo před jejich zraky. Taková je síla iluzí.

Když byl BIRN znám pod názvem IWPR (Institut pro zpravodajství o válce a míru – Institute for War & Peace Reporting), jeho programový ředitel pro Kosovo – s příhodným jménem Fron Nazi –, vydával „odvetné útoky“ jako byl masakr ve vesnici Stare Gracko za srbské snahy očernit UÇK [1]. Stejná neochota ukázat prstem na samotnou UÇK, a místo toho se poohlížet po jakýchsi nespecifikovaných „jednotlivcích“, prostupuje i Williamsonovy závěry o patnáct let později.

[1] Fron Nazi v článku napsal: „Někteří dokonce z provedení útoku obviňují srbskou tajnou policii, aby se tím podpořily požadavky Bělehradu na návrat policie na Kosovo, a připomínají Miloševićův zvyk rozpoutávat konflikty, aby posílil svou moc doma i v zahraničí.“ (Pozn. překl.)

- - -

Zdroj: www.antiwar.com, překlad: Karel Hyka