Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 147 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Necenzurovné obrazy z dějin Kosovo a Metohije - Zavěr Email

            Posledních 20 let ukázalo špinavou roli Západu (USA,  NATO, prodejná Evropská unie), při zničení prosperující, multietnické Jugoslávie. Bylo to na jaře 1999 během gangsterské 78 dnů trvající agrese NATO proti „malé“ Jugoslávii, (tj. Srbsko + Černá Hora, FRJ = SRJ), bez mandátu OSN, na základě výmyslů, s rozsáhlým ničením, zabíjením, ekologickou katastrofou, při oloupení Srbska o jeho ikonu státnosti a pravoslaví, Kosovo a Metohiji (Kosmet).

Byla to deprimující doba, kdy na Západě, kterému lidé příliš věřili, dezinformovali až lhali prezidenti, premiéři, ministři, generálové, představitelé NATO, různí politici, značná část medií, i když si mnoho politiků  a část medií zachovali tvář, protože  hájili skutečnou demokracii, pravdu, a kritizovali nepoctivou hru současníků. Kohlovo sjednocené Německo a jeho ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher zahájili ničení Jugoslávie. Byla to pomsta za porážky ve dvou válkách, kterých se významně účastnili Srbové, proti Německu a původně i proti Rakousko-Uhersku? Vrcholem německého úspěchu bylo získání tvrdé podpory USA, hlavně prezidenta Clintona a jeho ministryně zahraničí M. Albrightové, britského premiéra T. Blaira a mnoha jiných ke zcela protiprávnímu, kriminálnímu postupu nejen proti „malé“ Jugoslávii, ale i proti Srbům v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině (BaH), na Kosovu a Metohiji (Kosmet). USA, Anglie, Francie, spojenci Srbska i Jugoslávie za dvou světových válek, náhle udělali ze Srbů ty zlé. Jejich přáteli a chráněnci se stali ti, kteří bojovali do konce na straně nacistů a fašistů: Chorvati z Nezávislého státu Chorvatska, část Muslimů z BaH, Albánci z Kosmetu. Papež Jan Pavel II vůbec nevyužil své morální autority k zastavení zabíjení a kriminálního postupu  Západu proti Jugoslávii a Srbům. Politika Bushe ml. zde nebyla o nic lepší než Clintonova.      

            V roce 1993 byl ilegálně utvořen v Haagu ICTY, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, významný instrument  k prosazování USA cílů, během občansko-etnicko-náboženské války v Jugoslávii, ve které nikdo nebyl bez viny. ICTY byl zaměřený téměř výlučně proti Srbům a jejich zájmům. Pro jeho zcela jednostranná, právně zcela pochybná rozhodnutí, se na Západě pro mnohé stal „klokaním soudem“. O ICTY napsal  britský novinář John Laughland: „Je to tribunál darebáků, s předem domluvenými postupy“ (The Times, 17.června 1999). USA i Západ podporovaly jednoznačně, často protiprávně,   cíle Chorvatů, Muslimů z BaH, Albánců z Kosmetu. Západ  proti Srbům uměle vytvořil za záplavy dezinformací kauzu Srebrenica (BaH), pak i kauzu Račak (Kosmet)  jako rozbušku pro  chystanou agresi. Teprve v roce 2008 vyšlo definitivně najevo, jaký nebývalý tlak na  finskou patoložku Helenu Ranta vyvinuli W.Walker, americký „šéf“ ověřovatelů OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), představitel agresivní „diplomacie dělových člunů“, i finské ministerstvo zahraničí. Měla ve své zprávě (ne ale podle práva) přesvědčivěji obžalovat Srby, napsal to v její biografii Kaius Niemi. Odpovídá to i jejímu původnímu tvrzení, že „nemůže napsat co by chtěla po pravdě.“ Jinak viz kapitolu  „Podvodem utvořená kauza Račak“ z této knihy . ICTY používá při souzení srbských velitelů princip „velitelské odpovědnosti“ za veškeré případné zločiny podřízených, takže je podle toho i VIP Evropské unie Javier Solana válečný zločinec par excellence. Jako generální tajemník, „velitel“ NATO, „zmáčknul knoflík“ 24. března 1999, kterým NATO zahájilo zločinecký zásah, bez mandátu Rady Bezpečnosti (RB)  OSN, proti „malé“ Jugoslávii. ICTY propustil bez trestu kosovsko-albánského zabijáka Ramushe Haradinaje. Vedoucí kosovští Albánci Agim Çeku a Hashim Thaci nebyli od ICTY dokonce ani obžalováni. Velitel 28. muslimské divize ze Srebrenici a prokázaný zabiják Nasir Orić byl uvězněn jen na dva roky (!),  ale byl za další zločineckou činnost po dvou letech zatčen znovu. Generál Rasim Delić, velitel bosensko-muslimské armády, obžalovaný za četné válečné zločiny proti Srbům i Chorvatům, byl koncem léta 2008 odsouzen jen na tři roky – prý pro nedostatek dalších důkazů. A při tom  byl i velitelem  jemu tak milých „svatých válečníků“ (mudžaheddínů), kteří za zvláštních obřadů stínali své srbské (na začátku i chorvatské) zajatce (např. na vrchu Berber u Konjice).

Západ (ICTY) opomenul odsoudit v květnu a srpnu 1995 největší etnickou čistku v Evropě od konce války v 1945, která  vyhnala na 250 000 Srbů v rámci operací „Blesk“ aBouře“ z jejich pradávných sídlišť v Krajině v Chorvatsku, za rozsáhlého ničení, loupení a zabíjení. Akci provedla Německem i od USA ilegálně vyzbrojená chorvatsko-muslimská armáda. Plánovali ji američtí penzionovaní generálové,  se svolením prezidenta Clintona. Zatím kvůli tomu nikoho neodsoudili. Odsoudili ale předáka Krajinských Srbů M. Martiće.

            Když srbská armáda a policie po 10. červnu 1999 opustily Kosmet, po dohodě v  Kačaniku, vynucené 78 dny zničujícího bombardování, rezoluce RB OSN 1244 uváděla, že Kosovo a Metohije jsou nadále součástí Jugoslávie, SrbskaKosmet okupovalo NATO (KFOR), které mělo také chránit nealbánce před UÇK (Osvobozenecké vojsko Kosova), ale málo chránilo. Došlo k rozsáhlému vraždění Srbů, Romů, Srbsku loajálních Albánců (pokud včas neutekli do Srbska), spolu s únosy, znásilňováním, ničením a vypuzováním z domovů. Za dva roky bylo vyloupeno, pobořeno a vypáleno na 100 starobylých srbských klášterů a chrámů, kolem 40 000 domů, aby se  uprchlíci neměli kam vrátit. Z Kosmetu uprchlo, teror UÇK vyhnal, na 250 000 Srbů (z kterých se  nikdo nevrací), Romů, malou  kolonii Chorvatů, poslední zbytky Židů. Během 2 let bylo povražděno kolem 3 000 Srbů. Za pár týdnů po příchodu KFOR „zmizelo“ 562 Srbů a Romů od 2 do 87 let (existuje seznam). Jejich těla nebyla nalezena. Možná tito nezvěstní patří  k těm, o kterých psala bývalá prokurátorka ICTY Carla del Ponte v  knize „Lov; Já a váleční zločinci“ (2008), že je UÇK odvléklo do Albánie (1999), zavraždilo, některé jejich orgány prodalo pro transplantace. Podle švýcarského deníku Tagesanzeiger (26. září 2008), vydělal na tom  „premiér“ Kosova H. Thaci  4 milióny německých marek. V říjnu  2008  Srbsko marně žádalo Albánii  o intenzivní vyšetření.

            Svět jen málo reagoval na „kosovskou křišťálovou noc“ 17. - 19.března 2004. Za  přítomnosti 17 000 vojáků  KFOR a 4 000 policistů UNMIKu na Kosmetu tu Albánci zavraždili 19 Srbů a Romů, přes 300 poranili, 4 000 vyhnali z domovů, kterých  přes 1 000 vyloupili, pobořili. Znesvětili až zničili dalších skoro 50 srbských chrámů a klášterů, za zbabělé nečinnosti německých a francouzských jednotek KFOR v Prizrenu, u kláštera Devič. Američtí okupanti ve své obrovské základně „Bondsteel“ (byla zřejmě jejich cílem na Kosmetu), nehnuli prstem,  aby někomu pomohli před běsnící chátrou. Bylo zraněno 35 švédských, českých,  slovenských a finských vojáků KFOR, kteří ubránili  srbsko-romskou enklávu kolem starobylého kláštera Gračanici před divokými útoky kosovských Albánců.

            Česká republika sice nebyla mezi prvními, kdo uznal samoprohlášenou suverenitu Kosova (17. února 2008), přece jen to udělala 21.května 2008, proti vůli  veliké  většiny obyvatel. Porušila tím nejen Rezoluci RB OSN 1244, že Kosovo je součástí Srbska, ale i dávné bratrské vztahy Čechů a Srbů. Hlavním viníkem byl ministr zahraničí K. Schwarzenberg, v něm jako by ožil mrtvý upír  rakousko-uherské  nepřátelské konfrontace proti Srbsku. Ministři Schwarzenberg i Vondra se stali hanbou české diplomacie. Prezident Klaus byl tvrdě proti uznání  Kosova.

            Západ použil proti Srbsku další špinavou hru, s hlavním aktérem bývalým finským prezidentem  Martti Ahtisaarim, který měl být prostředníkem  mezi Srbskem a Albánci z Kosmetu. Jeho postoj byl jednoznačně proalbánský . Dokonce se vyjádřil, že „dobře tak Srbům“ za jejich strádání. Pak se omluvil, že to tak nemyslel.Zprávy německé zpravodajské služby Bundesnachrichtendienst (BND) prý uváděly možnost, že Ahtisaariho výrazně finančně zainteresovala albánská mafie. Opakovaně telefonoval s  Bexhetem Pacollim, albánským multimilionářem, žijícím ve Švýcarsku. Prý dostal za svou „pomoc“ kosovským Albáncům pro získání nezávislosti na 40 miliónů eur (viz např. „Skandalózní Nobelova cena“ v pařížských Balkans-Infos čís. 137, listopad 2008). Původní článek vyšel 21.června 2008 v  časopise Focus (Banja Luka) „Albánská mafie si koupila Ahtisaariho.Skutečně je divné, že dřívější obhájce, jako prezident Finska, zájmů padlých finských SS manů (zajištění hřbitovů ?)  Ahtisaari  dostal Nobelovu  cenu za mír.

            Mají ještě Srbové, Romové, Goranci, a tajně Srbsku loajální Albánci, z Kosmetu, naději na lepší zítřek? Kdo Srbům, nealbáncům (např. Romům) a pravoslavné církvi vrátí uloupený majetek, uloupenou půdu, byty (Západ přece dbá, jedná-li se o majetek)? Musí vydržet nynější zlá bezpráví, musí ale setrvat v zemi svých předků, mít více dětí. Současně jim  musí všemožně pomáhat jejich mateřská zem, Srbsko, morálně i materiálně za stálého informování USA i Evropské unie o zločinech a veřejné loupeži, kterou utrpěli Srbové  a ti ostatní od chráněnců USA a EU, kosovských Albánců. Budou  muset  najít (měli už dávno) schopnou PR agenturu k propagaci svých zájmů. Dále to jsou návštěvy, dodávky knih, učebních pomůcek, zlepšení zdravotnictví, penze ze Srbska, přirovnání k zoufalé situaci Čechů, vyhnaných nacisty ze Sudet v létech 1938-1939, která zprvu vypadala beznadějně. Musí se soustavně vytvářet příznivé veřejné mínění v zahraničí, poukazovat na kriminalitu nynějšího vedení Kosova, na jeho nesoběstačnost jako státu (pašování drog  by nemělo být základem ekonomie), snažit se vylepšit poměry  mezi etniky Kosmetu, poukázat jak se Albáncům slušně žije v  užším Srbsku a že byly v dějinách i nejedny přátelské vztahy Srbů a Albánců a že i dnes mnoho Albánců polotajně (ve strachu před militantními Albánci) udržuje slušné styky se Srby na Kosmetu. Dále by se mělo trvale pranýřovat sobecké vměšování velmocí do Balkánu a vyzdvihovat heslo srbského politika Iliji Garašanina (1812-1874) BALKÁN BALKÁNSKÝM  NÁRODŮM. Je nutno věřit a snažit se, aby srbská provincie Kosovo a Metohije nebyla pro Srbsko navždy ztracena. Její návrat do Srbska, v přijatelné formě pro všechny, by měl být cílem politiky Srbska, spolu se sjednocením Srbů z Bosny a Hercegoviny a Černé Hory v jednom státě, v Srbsku.